Psychologické dopady odloučení dětí od rodičů ve výkonu trestu

Úplná rodina je považována za protektivní faktor pro zdravý vývoj a růst dítěte. V důsledku trestné činnosti může být jeden z rodičů, nebo rodiče oba umístěni do VTOS. Tato situace se odráží v dalším vývoji dítěte. Pokud nastane odsouzení a uvěznění jednoho či obou rodičů, musí se dítě vyrovnat s několika jevy. Je to odloučení od rodiče, či rodičů. Omezený, nebo žádný kontakt. V případě existence kontaktu, pak adaptace na prostředí výkonu trestu. Možná stigmatizace v důsledku odsouzení jednoho či obou rodičů. Změna výchovného prostředí při svěření dítěte do ústavní péče, či do jiné péče. Následně pak adaptace na návrat rodiče. U malých dětí to pak může být i adaptace na pobyt ve vězení s matkou. To vše může mít negativní vliv na vývoj dítěte. Dítě se musí s uvedenou situací vyrovnat a zpracovat ji.

 

zabra

 

 

Rizikové faktory:

ztráta kontaktu s rodičem/rodiči

změna výchovného prostředí

nesprávná komunikace s dítětem o dané situaci

Důsledky:

vznik problematické vztahové vazby (porucha attachmentu)

ztráta kontaktu s vrstevníky/kamarády

stigmatizace dítěte (posměšky ve škole atd.)

odcizení rodiče/rodičů

rozvod/rozchod rodičů (partnerů)

komplikované rodinné vztahy (pohled širší rodiny na uvěznění rodiče)

dopady na psychiku dítěte (poruchy chování, deprese, agrese, sebepoškozování atd.)

Komunikace trestu s dítětem

První z problémů při uvěznění jednoho či obou rodičů je komunikace o dané situaci. Rodiče se nacházejí v psychicky vypjaté situaci, často sami zatíženi stresem. Komunikaci s dítětem tak odsouvají na později, vyhýbají se jí, či děti informují zkresleně, nebo nepravdivě (táta je na montáži v zahraničí, máma je v nemocnici). Následně pak neví, jak dětem sdělit pravdu.

V uvedené situaci je dobré vyhledat odborníka, který podpoří rodiče a pomůže jim nalézt správnou formu i obsah sdělení, popřípadě naváže kontakt s dítětem a pomůže mu při zvládání této obtížné situace. Rodiče se mohou obrátit na OSPOD, který by jim měl doporučit odborníka, popřípadě na některou z neziskových organizací věnujících se práci s dětmi v krizové situaci.

Kontakty s dítěte a rodiče

V průběhu VTOS jednoho nebo obou rodičů hrozí dítěti přerušení kontaktů. To může být pro dítě problematické a do budoucna to často vede k problémům při návratu rodiče z výkonu trestu. Kontakty mohou být různé – pomocí dopisů, telefonicky, nebo osobní návštěva (dítě ve vězení, nebo rodič při vycházce). Způsob a frekvenci kontaktů je třeba zvážit. Důležitý je především věk dítěte, vzdálenost, psychická zátěž s návštěvou spojená a kontakt dítěte s rodičem před nástupem do výkonu trestu. Při komplikovanějších situacích je dobré zvážit návštěvu odborníka specializujícího se na práci s dětmi.

Některé neziskové organizace se specializují na pomoc při kontaktu dítěte s rodičem ve výkonu trestu. Ať je to podpora korespondenčního kontaktu (někdy finanční problémy znemožňují i to), nebo organizování návštěv dětí z dětských domovů, či celých rodin.


Dítě rodiče ve výkonu trestu

Zařazení rodiče do výkonu trestu je pro dítě nestandardní skutečnost, se kterou se musí vyrovnat. Může to mít pro něj negativní i pozitivní konotace (pokud docházelo třeba k týrání či podobně). V obou případech se však musí porovnat s tím, že minimálně jeden z rodičů byl odsouzen pro trestný čin. To může mít vliv na vnímání vlastní osoby a vlastní identity. Zároveň musí být dítě připraveno na reakce okolí, které se může dotazovat, co se stalo. Pro dítě je dobré mít připravené vzorce odpovědí, aby se nedostalo do stresující situace. Vzhledem k věku dítěte může pomoci buď pečující osoba, nebo odborník věnující se dětem, či specialista věnující se přímo dětem, jejichž rodič byl umístěn do výkonu trestu.

Návrat rodiče z VTOS

Při návratu rodiče z výkonu trestu mohou nastat dvě situace. První je návrat k rodině, kde je očekáván. V takovém případě by se mělo před návratem pracovat na přípravě dítěte. Znovu se bude měnit situace, v které se nachází. On i rodič můžou mít od návratu jiná očekávání, a to může způsobit problémové situace. Příkladem může být opětovné zapojení do výchovy, které rodič automaticky očekává. Dítě ale není na takovou situaci zvyklé. Výchovnou autoritu si našlo jinde, nebo se považuje už za dospělé. Takové a podobné situace můžou nastávat a je lépe se věnovat přípravě rodiče i dítěte na návrat.

Druhá situace je návrat rodiče, či rodičů, když bylo dítě svěřeno do ústavní péče, či pěstounské péče. I zde je potřeba pracovat na návratu rodiče a případném kontaktu s dítětem. A to především za situace, kdy v průběhu výkonu trestu, k žádným kontaktům nedocházelo. Zde je nutné si přizvat také OSPOD, popřípadě organizaci, která se zabývá asistovanými kontakty. Což může být například doprovázející organizace pěstounů.


Autor: Martin Galbavý, Za branou 2017.

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

OSense O-Sense