Mgr. Kristýna Jůzová Kotalová na Ministerstvu práce a sociálních věcí na práci OSPODů metodicky dohlíží. Byla tak hodná, a pro rodinyveznu.cz prozradila, jak je OSPOD v obecné rovině v oblasti rodin odsouzených angažovaný, co od něj čekat, nečekat apod. Jak říká “samotný nástup rodiče do vězení nezakládá důvod k intervenci sociálního pracovníka v rodině“.

  imageresize

Na našich cestách do věznic za odsouzenými rodiči, řešícími nedostatek informací o svých dětech nebo málo časté setkávání se svými dětmi, se OSPODu, tedy orgánu sociálně-právní ochrany dětí, lidově řečeno „sociálce“, prostě nedá vyhnout. Takovouto instituci najdeme vlastně v každé zemi, a je to dobře, navzdory pošramocené pověsti některých. V případě, že odsouzený rodič postrádá informace o svých dětech a nevídá je, ač by si to přál, svědčí to nejčastěji o ne zrovna dobrých vztazích s rodinou, dětskými domovy, pěstouny, nebo o špatně zvolené taktice. Právě v těchto případech může vést cesta k rozuzlení situace přes pracovníky OSPOD. Ne vždy vždy je nakonec odsouzený rodič spokojen, ale to už je jiné téma.

Za branou: Dostává se dítě odsouzeného k VTOS automaticky do evidence OSPOD?

Kristýna: Nedostává, pokud zároveň není samo ohrožené. Do evidence OSPOD mohou být podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí (zákon č. 359/1999 Sb.) zařazeny pouze děti, které jsou ohroženy například nedostatkem péče (zanedbáním rodičovské odpovědnosti, tím, že se ocitnou zcela bez péče, apod.), týráním nebo zneužíváním, děti, na kterých byl spáchán trestný čin, děti potýkající se s vlastními výchovnými problémy, apod. Toto ohrožení musí trvat takovou dobu a dosahovat takové intenzity, že dítě ohrožuje na příznivém vývoji.

Samotný nástup rodiče do VTOS tedy nezakládá důvod k intervenci sociálního pracovníka do rodiny, orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) se o takové situaci rodiny nemusí ani dozvědět. Na druhé straně, pokud by rodiče chtěli, mohou se na OSPOD kdykoliv obrátit s žádostí o radu nebo pomoc - OSPOD jim může pomoci buď přímo, nebo jim pomoc zprostředkovat (například krizovou pomoc, poradenství s nepříznivou finanční situací rodiny, bydlením, psychologické poradenství, atp.). Jak je uvedeno výše, pokud se rodiče na OSPOD obrátí, nemusí se obávat toho, že by jejich děti byly automaticky zařazeny do evidence. Nicméně, pokud je OSPOD (kýmkoliv) upozorněn na možné ohrožení dítěte, je povinen takovou situaci v základním rozsahu vždy prošetřit. OSPOD může být kromě toho také ustanoven opatrovníkem v řízení, které se dítěte týká (například pokud se rozhoduje o péči o dítě), v takovém případě obvykle zjišťuje pro účely soudního řízení základní informace o dítěti, nejedná se ale o výkon sociálně-právní ochrany dětí, OSPOD do rodiny nezasahuje.

Za branou: Je-li OSPOD konzultován na základě souhlasu pečující osoby například neziskovou organizací na téma vhodnosti návštěvy u odsouzeného rodiče, zakládá to pro dítě evidenci "na sociálce"? 

Kristýna: Podmínky zařazení dítěte do evidence OSPOD jsou uvedeny výše (tj. prokazatelné ohrožení dítěte v některé oblasti jeho života). Na základní poradenství nebo konzultace se tedy zařazení do evidence nevztahuje. Na druhé straně, pokud není dítě v evidenci, není dáno právo OSPOD vykonávat sociálně-právní ochranu, a tedy ani zjišťovat informace týkající se dítěte a jeho potřeb. Pracovníci OSPOD nejsou zpravidla ani psychology, je tedy otázkou, na základě jakých podkladů může být OSPOD kompetentní proto, aby se vyjádřil ke vhodnosti návštěv dítěte ve věznici.

Za branou: Jaká je role OSPOD, žádá-li například o asistovanou návštěvu, nebo i běžnou, dětský domov odsouzený rodič? Musí ji schválit? Případně, nemohlo by tomu tak být?

Kristýna: O návštěvách rodičů nebo jiných osob dítětem z dětského domova rozhoduje podle zákona (zákon č. 109/2002 Sb., o ústavní a ochranné výchově) ředitel zařízení, protože je za dítě odpovědný po dobu, kdy je soudně svěřené do ústavu. Rozhodnutí je navíc podmíněno stanoviskem OSPOD, který má možnost (na rozdíl od ředitele ústavu) provést šetření v domácnosti nebo tam, kde má dítě při návštěvě pobývat. Cílem je především zjistit, jestli dítěti v místě návštěvy nehrozí nějaké nebezpečí. Kontakt dítěte s blízkými osobami je přitom základním právem dítěte a je zásadní pro jeho vývoj, důvody pro případné zamítnutí žádosti proto musí být dostatečně odůvodněny, nemůže jít například o organizačně-technické překážky, apod. Samotný dětský domov přitom může mít omezené možnosti, jak dítě na návštěvu dopravit, proto je vhodná spolupráce dětský domov – rodina – OSPOD – případně nestátní organizace, nadace, atp.

V případě, že by existovala obava z nepříznivého dopadu návštěv na dítě, ať už doma nebo ve věznici, je žádoucí poskytovat dítěti před, při a po návštěvách dostatečnou podporu, případně projednat s rodiči zajištění vhodných podmínek pro návštěvy, tj. hledat způsoby, jak odstranit případné překážky návštěv.

Za branou: Může OSPOD nějak "tlačit" (nebo je finančně podpořit) na realizace návštěv dětí za odsouzenými rodiči, jsou-li děti v pěstounské péči, svěřeny do péče a v DD? Může OSPOD přinejmenším zajistit systém informování odsouzeného rodiče o životě dítěte?

Kristýna: Pokud jsou děti v evidenci OSPOD (například z důvodu umístění v náhradní péči), sestaví jim OSPOD individuální plán ochrany dítěte (IPOD). Jednou ze základních potřeb dítěte, jimiž se OSPOD zabývá, je potřeba budování vlastní identity, která úzce souvisí se zachováním rodinného prostředí dítěte. Zachování kontaktu dítěte s rodičem ve výkonu trestu odnětí svobody lze vždy považovat za nejisté a je třeba mu věnovat zvláštní pozornost. Pokud se otázka kontaktů v IPOD neobjeví, může rodič navrhovat její doplnění.

Stejně tak je dána role OSPOD v případném zajištění informací o dítěti.

Za branou: Co mohu dělat, když mám dojem, že konkrétní OSPOD dostatečně nezohledňuje má rodičovská práva?

Kristýna: Primárním úkolem OSPOD je hájit práva dítěte. Uplatnění rodičovských práv je z hlediska OSPOD relevantní především ve vztahu k výkonu rodičovské odpovědnosti. Tedy pokud jde například o kontakt dítěte s rodiči, zohledňuje OSPOD především právo dítěte a také jeho přání. Může se stát, že dítě kontakt z nějakého důvodu odmítá, OSPOD může dítě podpořit zprostředkováním odborné pomoci, což ale neznamená, že by OSPOD nezohledňoval práva rodiče. Z pozice rodiče je důležité udržovat komunikaci s OSPOD, sdělovat mu své postoje a naslouchat odůvodnění postupů OSPOD.

Za branou: Vrátil/la jsem se z vězení. Chci děti zpět do péče z DD, svěření do péče nebo z PP. Jak mám postupovat? Jakým procesem budu muset projít? Kdo o mé žádosti rozhodne? Jak dlouho to bude trvat?

Kristýna: V takovém případě je vhodné kontaktovat OSPOD, který může s rodičem konzultovat možnosti návratu dítěte do jeho péče – např. podporu znovunavázání kontaktu, pokud byl z nějakého důvodu delší dobu přerušen, zajištění materiálních podmínek, apod. OSPOD také může rodiči pomoci sepsat návrh na svěření dítěte do péče. Konečné rozhodnutí náleží vždy soudu. Délka řízení odvisí především od lhůt soudních jednání.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

OSense O-Sense