Trvale pracovně nezařaditelní odsouzení

Kategorii odsouzených trvale pracovně nezařaditelných (TPN) vymezuje § 69 zákona o výkonu trestu. Podle tohoto ustanovení do kategorie TPN patří odsouzený, který je starší 65 let, pokud sám nepožádá o zařazení do práce; který byl uznán invalidním ve třetím stupni, ledaže sám požádá o zařazení do práce a jeho pracovní schopnost takovéto zařazení připouští; nebo jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení. Může se tedy jednat o odsouzené se zdravotním postižením pohybového ústrojí ale i osoby s duševním onemocněním, anebo zdravé seniory.

ombudsman logo black

 

 

Výkon trestu odnětí svobody odsouzených kategorie TPN má svá specifika. Podle § 7 zákona o výkonu trestu jsou odsouzení TPN zpravidla umisťováni odděleně od ostatních skupin odsouzených a podle § 92 řádu výkonu trestu odnětí svobody vykonávají trest zásadně ve specializovaných odděleních věznic zřízených generálním ředitelem VS ČR. Této skupině odsouzených lze ukládat jen některé druhy kázeňských trestů. Do cel a ložnic se odsouzení umísťují s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu na základě doporučení ošetřujícího lékaře. Zvláště u odsouzených kategorie TPN je nutno zdůraznit základní zásadu trestu, totiž že trest může být vykonáván jen takovým způsobem, který respektuje důstojnost osobnosti odsouzeného.

Skupina odsouzených TPN, tak jak ji vymezuje zákon o výkonu trestu, je značně různorodá. Do této skupiny odsouzených jsou zahrnuti jak zdraví senioři, tak osoby se zdravotním postižením a osoby trpící duševní poruchou. Všichni tito odsouzení vykonávají trest odnětí svobody zásadně na specializovaných odděleních pro TPN, což je nežádoucí s ohledem na potřebu odlišného zacházení s odsouzenými se specifickými zdravotními problémy. Různorodost této skupiny v praxi vyvolává konfliktní situace mezi odsouzenými. Proto ombudsmanka navrhla Ministerstvu spravedlnosti a Vězeňské službě, aby tuto skupinu odsouzených více diferencovala.

Vyřizování stížností na zdravotní péči

K vyřizování stížností na zdravotní služby ve věznici je v prvé řadě podle zákona o zdravotních službách povolán ředitel věznice. Tomu by tedy měly být adresovány stížnosti na chování lékaře či zdravotního personálu, ale i na odborné stánky zdravotní péče (diagnostika, předepisování léků). Lhůta pro vyřízení stížnosti je do 30 dnů ode dne jejího obdržení, přičemž lhůtu lze odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů (např. ve složitých případech). Také je zpravidla nutné, aby stěžovatel dal orgánu, který stížnost vyřizuje souhlas s poskytnutím informací o zdravotním stavu případně souhlas s nahlédnutím do zdravotnické dokumentace (typicky podepsáním formuláře se souhlasem, který se následně založí do zdravotnické dokumentace). Stížnost musí být urychleně a odpovědně prošetřena a vyřízena, popřípadě musí být zajištěno její prošetření a vyřízení, a to ve všech bodech. Prošetřením stížnosti se rozumí objektivní zjištění skutečného stavu. Musí být provedeno rychle, odpovědně a hospodárně s využitím vhodných, právem dovolených prostředků. Jestliže to řádné prošetření stížnosti vyžaduje, musí být slyšen stěžovatel i osoby, proti kterým stížnost směřuje, popřípadě i jiné osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

V případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti ze strany věznice, se mohou odsouzení obrátit na ombudsmanku. Ombudsmanka však není odborně kompetentní k tomu posuzovat kvalitu zdravotní péče. Ve věci případného šetření vyřízení stížnosti na zdravotní péči ve věznici se ombudsmanka může zabývat pouze tím, zda se ředitel věznice vypořádal se všemi body stížnosti, a to srozumitelným, vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem a zda stížnost vyřídil ve stanovené lhůtě. Pokud by se stížnost týkala výhradně (či převážně) odborných otázek (jako např. otázka diagnostiky, předepisování léků), doporučuji odsouzeným obrátit se na Ministerstvo spravedlnosti.[1] Ministerstvo spravedlnosti se totiž zabývá také odbornou stránkou věci, přičemž v některých případech má povinnost oslovit nezávislého odborníka či dokonce nezávislou odbornou komisi. Ve stížnosti je třeba uvést, proč stěžovatel nesouhlasí s tím, jak stížnost vyřídila Vězeňská služba ČR. V případě, nespokojenosti s vyřízením stížnosti ze strany ministerstva, může se ombudsmanka jeho postupem rovněž zabývat, ale pouze v rozsahu, který je naznačen výše (prošetření všech bodů stížnosti, a to srozumitelným a přesvědčivým způsobem, včasné vyřízení stížnosti).

JUDr. Milan Svoboda, právník Kanceláře veřejného ochránce práv

Názory v tomto článku uvedené vyjadřují názory autora, nikoliv instituce.



[1] § 93 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

OSense O-Sense