Díla odsouzených autorů uveřejněná na webu rodinyveznu.cz v rámci celoroční publikační činnosti v sekci "Tvorba odsouzených" od října 2022 sdílíme na novém Facebookovém profilu Psáno Za branou.

Pocházím ze smíšeného manželství, což s akademickou prací mých rodičů mělo za následek, že různé etapy mého života, včetně kompletního dětství, se odehrávaly mimo ČR. Díky tomu však mohu považovat za rodný jazyk mimo češtiny také francouzštinu, španělštinu a arabštinu. Nyní ve čtyřiceti letech hovořím dále anglicky, rusky, dánsky a obstojně se domluvím polsky, korejsky či švédsky. Lingvistika se stala vášní, která se nesmazatelně vryla do mé osobnosti.

Letos uplyne 10 let od okamžiku, kdy jsme v OS Za branou začali organizovat setkání blízkých rodin odsouzených osob, případně lidí, kteří se již z vězení vrátili. Setkání od roku 2012 podnes nesou trochu kostrbatý, ale stále původní název „Svépomocná skupina pro osoby blízké odsouzeným“. Tento „projekt“ dnes spoluvytváří jistou tradici Za branou. Každý, kdo se v kterémkoli segmentu sociální práce pokusil založit nějakou svépomocnou skupinu, potvrdí, že se nejedná o zrovna jednoduchou disciplínu. Je proto zajímavé zavzpomínat na začátky a zamyslet se nad faktory, díky nimž můžeme dnes prohlásit, že „to funguje“. Zmínit je samozřejmě nutno i limity.

Další věznicí, kde jsme mohli nahlédnout na to, jak to chodí v tamní knihovně, byl Oráčov. O tamní fond se stará Martin, kterému za odpovědi moc děkujeme.

Kolik je v knihovně Věznice Oráčov titulů?Jsou to vše knihy, nebo se v to počítají také například časopisy?

V knihovně je přibl. 4 500 položek. K zapůjčení je také více než 400 cizojazyčných titulů (ruština, angličtina, němčina, rumunština, bulharština, francouština, holandština, vietnamština atd.), také učebnice, atlasy, slovníky, encyklopedie a odborné tituly (historie, fauna a flora, technika, umění, náboženství, psychologie, lekařství, sport, cestování atd..)

Být knihovníkem je v každé věznici pro odsouzené příjemná profese. Skýtá klid, příjemné prostředí a pro někoho i možnost četby. Je to i případ odsouzeného Romana, který se stará o knihovnu Věznice Plzeň. Ta je na svou knihovnu, kde vládne 100% pořádek a čistota, právem hrdá. Co vězni čtou? Jaké knihy je zajímají, jak knihovna funguje? Z Romanových odpovědí plyne, že ho práce baví a věří v její smysl.

Literární soutěží vše nekončí. Naopak: spíše začíná. Právě to je případ 2 odsouzených mužů z Věznice Stráž pod Ralskem a 1 ženy z Věznice Opava, které po skončení soutěžního ročníku 2021 zaujala možnost stát se historicky prvními posluchači kurzu tvůrčího psaní v době výkonu trestu v naší zemi. Lektor se nehledal snadno. Nebylo to nezájmem lektorů, ale poměrně těžkými podmínkami pro konání kurzu, který se v běžných podmínkách koná živě nebo on-line. Největší kuráž měl mladý brněnský spisovatel a lektor Richard Skolek, který uplynulý čtvrt rok spolupráce s tvořivými vězni shrnul v rozhovoru.

Máme radost z toho, že Literární soutěž "popostrčila" první odsouzené tvůrce k vlastním projektům, a zejména k tomu, že navazují spolupráci mezi sebou. Důkazem toho je první povídková knížka "Příběhy ze zapomnění" skupiny (Ne)svobodní, podíleli se na ní Martin, Ladislav a Lucie. Do vazby a tisku šla díky Věznici Oráčov. Případným zájemcům zašleme. Tvůrcům přejeme, aby jich přibývalo a aby jim to pěkně psalo. Děkujeme!

Nově nás najdete na zabranou.cz

V roce 2020 3. a letos 2. místo v Literární soutěži Za branou obsadil brněnský rodák M. F., nar. 1986.

Vážený čtenáři,

dostává se Vám do rukou sborník finálových prací I. ročníku literární soutěže Za branou, kterou v letních měsících roku 2020 uspořádal náš spolek, tedy Za branou. Konkrétní zadání tématu soutěže znělo "Moje rodina". Autoři směli popsat nejvíce dvě strany A4 a k tomu dostali téměř dva měsíce času. Výsledek? Za zveřejněníhodná po přepsání na našem webu rodinyveznu.cz jsme uznali celkem 20 finálových děl. Ta jsme zároveň pravidelně sdíleli na facebookové stránce Za branou. Vítěznou čtveřici prací z finalové dvacítky určila šestičlenná porota. Za účast v ní děkuji Anně Šabatové, Pavlu Kočnarovi, Soně Haluzové, Jiřímu Juklíčkovi a Pavlu Vagnerovi.