Robert: při druhé návštěvě se za mnou syn rozběhl, řekl „ahoj tatínku“ a políbil mě
Po mém uvěznění jsem přišel o kontakt s dětmi. Kontaktoval jsem proto spolek Za branou, aby mi pomohli kontakt s dětmi obnovit. Díky radám, známkám i kreditu na volání z vězení od nich jsem postupně docílil toho, že jsem měl návštěvy dětí z dětského domova.

Číst dál: Robert: při druhé návštěvě se za mnou syn rozběhl, řekl „ahoj tatínku“ a políbil mě
Fejeton: srovnání dvou věznic z pohledu volného času a kvality návštěv
Už je to rok, co jsem opustil věznici v srdci Slavkovského lesa a byl na vlastní žádost přemístěn do věznice blíže k domovu poblíž města chmele. Z mého pohledu se mi hned po příjezdu věznice v Novém Sedle v porovnání s věznicí v Horním Slavkově jevila jako příjemnější místo pro trávení dnů, měsíců a roků nesvobody. Je pravda, že někteří vězni mají jiný názor. Ale to je jejich věc. Třeba spoluvězeň Frantík. Ten je skálopevně přesvědčen, že věznice v Novém Sedle je nejhorší věznicí ve střední Evropě. Svůj názor je ochoten hájit doslova do krve, přestože v jiné věznici, s výjimkou pár týdnů na vazbě v Praze na Pankráci, za sedm let nikdy nebyl. V jeho názoru ho nezviklá ani spoluvězeň, který přijel z věznice Bytíz u Příbrami a na otázku, jaké to na Bytízi je, lakonicky odvětil: „Pánové, no hrůza! Na Bytízi je taková bída, že tam i cigáni jsou bílí!“

Číst dál: Fejeton: srovnání dvou věznic z pohledu volného času a kvality návštěv
Petra: syn nechtěl věřit, že Rapotice jsou vězení

SVÉPOMOCNÁ SKUPINA-NEJSTE V TOM SAMI
Když u nás před lety jedno sychravé listopadové ráno zazvonila hospodářská kriminálka a po důsledné prohlídce domu odvedli tátu k výslechu a cely předběžného zadržení, celý život se nám v tu chvíli obrátil naruby. Nejen, že to pro nás byla v té době naprosto nepředstavitelná situace, o které jsme neuvažovali ani v těch nejdivočejších představách. Najednou jsme zjistili i to, že vůbec nevíme, CO TO JE VAZBA, JAK DLOUHO MŮŽE TRVAT, KDY SE ZASE UVIDÍME, JAK SE BUDEME DOMLOUVAT A HLAVNĚ, CO NÁS JEŠTĚ MŮŽE ČEKAT.

MARCEL: "ZAČAL JSEM Z VĚZENÍ VOLAT DCERÁM A NAJEDNOU MI BYLO O HODNĚ LÍP"
Jmenuji se Marcel. Před nástupem trestu jsem já, moje dnes už bývalá přítelkyně a naše dvě dcery žili ve Zlíně v krásném a útulném baťovském domku. Myslím, že jsme žili dobře, přítelkyně byla stoprocentní máma. Já jsem pracoval jako kamioňák. Jezdil jsem hlavně do zahraničí, takže jsem nebýval moc doma, jen na víkendy, ale ty vždycky utekly dost rychle. Snažil jsem se zkrátka vydělat pro rodinu co nejvíc peněz a to se mi taky dařilo.

Číst dál: MARCEL: "ZAČAL JSEM Z VĚZENÍ VOLAT DCERÁM A NAJEDNOU MI BYLO O HODNĚ LÍP"
- Vánoce ve vězení pohledem odsouzeného. Chuť Vánoc a Silvestra ve vězení? To je hlavně kvak, pomazánky a jogurtová "bomba"
- NÁVŠTĚVA NA PANKRÁCI OČIMA BABIČKY: PROČ NEMÁ ODSOUZENÝ PRÁVO NA DŮSTOJNÉ SETKÁNÍ SE SVÝM DÍTĚTEM?
- JANA:NÁVŠTĚVY NA RUZYNI JSOU PRO DĚTI AŽ TRÝZNIVÉ
- JAK JSEM BYL PŘIJAT DO VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY
Strana 42 z 44