Rozběhni se, ty můžeš: Ladislav Cichý
Dobrý den, vážení čtenáři,
dovolte, abych se Vám představil. Jmenuji se Ladislav Cichý a jsem vězeň odsouzený k desetiletému trestu. Můj příběh začíná v návštěvní místnosti, abych to upřesnil, je to místnost, kde je hodně odsouzených, za kterými přijedou jejich příbuzní, přátelé. Kdo má to štěstí, manželka, přítelkyně. Mě navštívil kamarád, který přijel z daleka.
Můj milý: Pavlína Bobková
Krajinou mojí duše kus cesty ušels,
Tvůj kůň v ní ještě kluše, tvůj stín jí slušel.
Tvé slzy vláhu daly vyschlému kraji,
Naše slzy zhmotňovaly touhu po ráji.
Pankáčovo srdce, Obětí: Tomáš Horváth Aladin
Srdce pankáčovo je v Bibli vyryto.
Četl jsem jí, na mou věru.
Šel světem bez ničeho.
Jen pár hadrů měl a jinak nic.
Také měl pár přátel.
Karel, Petr Novák
Každý člověk ve svém životě někam směřuje a chce něco vytvořit. Děláme maximum pro to, abychom zabezpečili svoje rodiny, vychovali co nejlépe své děti a celkově se pokud možno snažíme co nejvíce přiblížit globálnímu pohledu na štěstí. Karel nebyl jiný. Již víc jak pětadvacet let pracoval ve své zastavárně. Tento byznys rozjížděl se svým tátou, jeden čas spolupracovali, jeden čas soupeřili a je jen těžko posoudit, který z nich byl úspěšnější.
Strana 20 z 45