Salám a Lejkum

Slyšte vyprávění celé,

pro ty, jež to snad zajímá,

koho že jsem měl na cele.

Asi tak dvoumetrového muslima.

Azerbajdžánce, jemuž Rusák se napích na nůž.

Dovolte, abych se Vám představil. Jmenuji se Nam. Chci se Vám svěřit s příběhem mých rodičů, který je spjat s mým jménem. Ve vietnamsko – českém slovníku můžeme zjistit, že Nam v češtině znamená Jih. A možná teď tušíte, že název mé země je složené slovo. „Viet“ je název domoviny zakladatelů a „Nam“ - to už znáte. Moje země byla totiž kdysi součástí čínské říše a nacházela se, jak je známo, na jejím jihu.

Jakmile se za mnou zavřou těžké kovové fialové dveře, trhnu sebou. Otřu si slzy a vyložím tašky na pás. Začnou na mě mluvit dva lidi zároveň, vybaluji věci z tašek ke kontrole, vše je zmatený a já se začínám klepat. Začínám panikařit, věci mi padají z ruky, koktám a snažím se nerozbrečet. Dvěstěpět dní. Cítím, jak se mi slzy derou zase na povrch, když to zaslechnu. The Journey: Don't Stop Believin´.

Stála za nemocničním sklem a dívala se na něj. Nebo spíš na to, co z něho zbylo. Pamatovala si ho, když byl v plné síle. Teď tady leží připojený na ventilátory a není otvor v těle, kde by neměl nějakou hadičku.