Všude betonové klece, drátěné ostny podél dění,
potoky lidského selhání, potoky lidského bdění,
bdění nad zuřivou samotou, co káže polidštění
uprostřed stromy z jehličí a zákon si na vše
vůkol políčí.
V daleké zemi u moře hlubokého a černého jako asfalt, kde je celý rok léto, žili tři kamarádi. A právě utíkali ze Sirotčince. Protože to bylo velmi, velmi dávno, byl Sirotčinec místem, kde se opravdu hodně špatně žilo.
Číst dál: Literární soutěž 2021: Víla Flow a skutečná lampa, D. V.
„Nemáme love. Co s tím?”
„Nevím, nechce se mi nic řešit. A vůbec, neotravuj, jdu si zahrát.”
„Ok. Tak ty si hraj a já to vyřeším. Co ty na to, bráško?”
„Hmm. A musím něco dělat?”
„Vůbec nic bráško, usmaž si kilo hranolek, mrkni na nějaký porno… Prostě buď v pohodě, o všechno se postarám.”
„Tak fajn, ale teď už mi dej pokoj.”
Číst dál: Literární soutěž 2021: Průvodce (vnitřním) světem vězně, L. B.
Na trní pichlavém zmařené životy,
pouhých pár zlaťáků za věčnost nicoty.
Spoluvězeň se vrací ze soudu, kde byl žádat o předčasné propuštění. Snažil se poprosit soudce a celou soudní porotu, ať mu odpustí půl roku z desetiletého trestu. Což v je v kompetenci soudce samozřejmě možné. Může odpustit i půlku trestu.
Číst dál: Literární soutěž 2021: J. P., Maminka - příběh spoluvězně