Literární soutěž 2024: Sen, Petr Jelínek
„Ještě spíš,“ řekla. „A nevrť sebou. Probudíš se.“
Převalil jsem se na bok a uviděl ji. Stejné oči, možná jen trochu míň rozesmátý. Stejná vůně. Stejný rošťácký účes. Stejná ironie v hlase. Nosík pořád trochu nakřivo.
„Brbláš,“ řekl jsem. „Už dlouho se mi nezdají sny.“
„Teď jo.“
Literární soutěž 2024: Obdivuhodný příběh Francise Woodpittera, Martin Fuchsa
La Fayetteho jsem poznal v době, kdy jsem se snažil vypátrat totožnost muže, který lámal rekordy v prodejnosti knih na americkém trhu. Tehdy se chystala velká sláva a já, soukromý detektiv, špička ve svém oboru, jsem měl rozplést onu spletitou pavučinu hádanek a mýtů, které se kolem tajemného muže vznášely jako mléčný opar. Jednou provždy jsem měl odpovědět na otázku: „Kdo je tajemným autorem, po kterém šílí celá Amerika? Kdo je Francis Woodpitter?“
Literární soutěž 2024: Konec je součástí života
Tak jsem konečně dostal práci. Několik let jsem se s radostí nutil chodit do školy, kterou poskytovala věznice. Je to dobrý druh zábavy, pokud člověk chce něco dokázat. Něco tomu ale v mém případě chybí. Práce je prostě práce. Samozřejmě jsem plný vědomostí, a to se mi líbí. Jsem spokojený. Moje práce je pro mě zábava. Telefonuji lidem a nabízím jim služby. Není to vůbec fyzicky náročné, ale je to náročné psychicky. Musíte pořád dokola opakovat stejnou větu a být na lidi milí. Dokola a pořád dokola, abyste trefili člověka, který má zájem.
Literární soutěž 2024: Rozkvetlá louka, Začátek, Pavel Motyčka
Rozkvetlá louka
Rozkvetlá louka, ta žije si svým životem.
Brzo ráno, kdy padá rosa,
když sluníčko, schované je ještě za mrakem,
probouzí se motýl, včela, taky vosa,
ten ranní koncert kolem,
je prostě malým zázrakem.
Literární soutěž 2024: Máma, Sněžný sen
Máma
Jaképak bylo první slovo člověka?
Kolikpak písmen mělo?
Bylo dlouhé, či zcela kratičké?
Jakými pocity znělo?
Hlasité, nebo potiché?
Strana 4 z 39