Literární soutěž 2024: Konec je součástí života

Tak jsem konečně dostal práci. Několik let jsem se s radostí nutil chodit do školy, kterou poskytovala věznice. Je to dobrý druh zábavy, pokud člověk chce něco dokázat. Něco tomu ale v mém případě chybí. Práce je prostě práce. Samozřejmě jsem plný vědomostí, a to se mi líbí. Jsem spokojený. Moje práce je pro mě zábava. Telefonuji lidem a nabízím jim služby. Není to vůbec fyzicky náročné, ale je to náročné psychicky. Musíte pořád dokola opakovat stejnou větu a být na lidi milí. Dokola a pořád dokola, abyste trefili člověka, který má zájem.

Literární soutěž 2024: Umění milovat, Susan T.

 Tak tu tak sedím a říkám si: „Ach bože, to jsi nám to zavařil. Mně a Mirkovi.“ Já vím, že na všem zlém je něco dobrého – jen se umět dívat a pak hledat. Poznali jsme se náhodou anebo ne? Naše životy byly úplně rozdílné. Málem jsme se nikdy nesetkali. „Tak to je Mirek“, představila mi Mirka dáma, která ho měla v tu dobu na starosti. „Těší mě“, řekl Mirek.

Literární soutěž 2024: Máma, Sněžný sen

Máma

Jaképak bylo první slovo člověka?

Kolikpak písmen mělo?

Bylo dlouhé, či zcela kratičké?

Jakými pocity znělo?

Hlasité, nebo potiché?

Literární soutěž 2024: Přímá úměra, Samantha Kolesárová

Narodila jsem se v malém městě na okraji Olomouce. V mém rodném listě je napsáno Šternberk. Vždycky mi to znělo velmi honosně. Jako město králů. Město velkých věcí. I velkých tajemství.