Rád se toulám. Městem ve slunečných dnech i v pochmuřených večerech, temnou nocí. Příroda mě přibývajícím věkem přitahuje stále víc. Procházení lesa za doprovodu šumících větví a hlasů zpěvných ptáků. Přes louky a pole v dešti, mračně či slunce svitu. Toulal bych se celým světem, prošel bych ho sem a tam, kdyby to bylo možné.

Zase ráno! Co naplat, vstávám a jdu se chystat do školy. Nebude to lehký den, nechce se mi tam, zase jim nebudu rozumět!  Jmenuji se Martin Strakoš a narodil jsem se 13.11. 1974 v Ostravě v ČSSR. Dnes je mi 10 let a píše se rok 1984. V tuhle chvíli ani netuším, co mi život přinese, jsem malé desetileté dítě. Ale to se brzo změní. Jdu do školy.

Sněhové vločky, zaváté v závěji,

tvořící hradby před zlými sny,

v nichž bortí se mosty, jež pojily minulost,

a dávají naději v budoucí dny.

 Měl jsem skvělou rodinu,

než udělal jsem kravinu.

Začal jsem se vzdalovat,

různým jedům kralovat.